Na antických stavbách si můžeme často všimnout uspořádání nějakého prvku podle zlatého poměru. Jako jeden z největších příkladů bych uvedla chrám Parthenón postavený architektem Iktínem v letech 447 - 432 př. n. l. na athénské Akropoli. Bohužel se nezachovaly žádné plány, takže nemůžeme s jistotou říct, jestli zlaté proporce byly dílem lidského počítání nebo intuice.
antický chrám Parthenón
Parthenón - průčelí
Parthenón - půdorys
Ale i v pozdější architektuře nalezneme příklady zlatých poměrů: v gotice se prvky zlatého řezu objevují na chrámu Notre-Dame v Paříži, ve 12. stol. pak v kompozici fasád ruských chrámů, v dílech architekta Le Corbusiera či dokonce v architektuře budovy OSN v New Yorku, ale samozřejmě i mnohde jinde.
Ač je takové uspořádání časté, nelze zlatý řez všeobecně prokázat jako uměleckou přednost před jinými proporcemi.
