Zabrousíme-li do hudby, i zde můžeme nějaká Fibonacciho čísla najít. Například všechny durové stupnice jsou složeny z 8 tónů a 5 půltónů, dohromady tedy 13. Na klavíru je velmi dobře vidět, jak jsou půltóny rozděleny do dvou skupin - po dvou a třech (černé klávesy). Všechna tato čísla samozřejmě patří do Fibonacciho posloupnosti.
Mnoho velkých umělců, mezi nimi i třeba Leonardo da Vinci, používali Fibonacciho posloupnost ke kompozici svým děl. S Fibonacciho posloupností počítají i hráči rulety a je s úspěchem aplikována na kurzové sázky při sportovních utkáních. Na burze má tato posloupnost též dlouhou tradici, především u grafických aplikací, jejichž princip spočívá v tom, že pokud se cena přiblíží liniím vycházejícím z Fibonacciho posloupnosti, lze očekávat změnu trendu. Existuje zde mnoho složitých aplikací.
Toto je výčet pouze některých souvislostí, kde je aplikována Fibonacciho posloupnost. Existuje mnoho míst, na kterých se nevědomky setkáváme s Fibonacciho čísly a některou z jejich vlastností. Některé další uvedu ještě v následující kapitole o "zlatém řezu".
