V přírodě najdeme stopy po Fibonacciho číslech například i na květinách. Počet okvětních lístků u většiny rostlin je často roven těmto číslům:
1 okvětní lístek: calla lilie, ...
2 okvětní lístky: euforbia, ...
3 okvětní lístky: kosatce, lilie, trilium, ...
5 okvětních lístků: blatouchy, divoké růže, columbine, karafiáty, ...
8 okvětních lístků: celandine, sanguinaria canadensis, stračky, ...
13 okvětních lístků: některé sedmikrásky, třapatky, starčeky, ...
21 okvětních lístků: astry, čekanky, sedmikrásky, ...
34 okvětních lístků: kopretiny, ...
55, 89 okvětních lístků: čeleď hvězdnicovitých, ...
Samozřejmě se takto nedají zařadit všechny rostliny, ale těchto výjimek je opravdu málo.
Uspořádání podle Fibonacciho čísel nalezneme i u semen v terči rostliny, např. slunečnice, která vytváří spirálovité uspořádání. Část semen je ve směru hodinových ručiček a druhá část opačným směrem. Počet spirál není náhodný, ale jedná se vždy o počet odpovídající sousedním Fibonacciho číslům. U slunečnice to bývá většinou 21 a 34 spirál, popř. 34 a 55 spirál. Otázkou zůstává, proč tomu tak je? Nejvíce uznávanou odpověď podali francouzští matematici Y. Couder a S. Douday, kteří tvrdí, že do terče se tím to způsobem vejde největší možné množství semen. Podobné znaky nacházíme ale i u dalších rostlin. Poměrně zřetelně jsou Fibonacciho spirály vidět na šiškách jehličnatých stromů, nejvíce pak na borovici. Šupiny tvoří zase spirály ve směru a proti směru hodinových ručiček, po 8 a po 13 spirálách.
Dalším velmi zajímavým případem v botanice, který je propojen s Fibonacciho posloupností, jsou některé rody kaktusů. U rodů Lophophora, Astrophytum, Stenocactus, Thelocactus a Strombocactus je velmi typický vývoj žeber 5 - 8 - 13 - 21, přičemž nerostou žebra po jednom, nýbrž po více a proto se počet žeber mění "skokem" po číslech Fibonacciho posloupnosti.
Thelocactus hintonii - 21 žeberThelocactus matudae - 13 žeber
Dokonce v samotném lidském těle nalezneme stopy po Fibonacciho posloupnosti. Délka a průměr průdušek vykazují v několika dalších rozvětveních po průdušnici čísla odpovídající Fibonacciho řadě. Vědci nazvali tuto skutečnost Fibonacciho plicním stromem.
