V roce 1225 předložil Fibonaccimu, jako velkému matematikovi, Johannes z Palerma řadu problémů. Tři z těchto úloh Fibonacci vyřešil ve své práci "Flos" (Květ), kterou zaslal Friedrichovi II. V knize například dokazuje, že řešení kubické rovnice x3 + 2x2 + 10x = 20 není celé, ani racionální, ani druhá odmocnina racionálního čísla. (Tento problém se poprvé objevil v knize Omara Khayyama o algebře, kde byl řešen pomocí průsečíků kružnice a hyperboly). Fibonacci sice nebyl schopen řešit rovnici exaktně, ale nabízí aproximaci pro určení kořenu a předkládá (ovšem bez bližšího vysvětlení své metody) přibližné řešení ve tvaru 1 + 22/60 + 7/602 + 42/603 + 33/604 + 4/605 + 40/606. Hodnota tohoto čísla je 1,3688081075, která je správná na devět desetinných míst!
