První a vůbec nejdůležitější prací Leonarda Pisana, která se dochovala, byla jeho kniha "Liber abbaci" (Kniha počtů nebo Kniha o abaku), vydaná už v roce 1202. V celé knize se zabývá aritmetikou a algebrou a shrnuje zde své poznatky, co nabyl na cestách. Přináší tak do Evropy Hindu-arabský poziční dekadický systém a používání arabských číslic - včetně nuly. Tím konečně otvírá nule cestu do Evropy.
Italští obchodníci si arabské číslice zamilovali, protože se díky nim mohli obejít bez početních destiček a tabulek. Místní vlády na území Itálie však nový početní systém zpočátku v oblibě rozhodně neměly. Florencie v roce 1299 používání arabských číslic dokonce přímo zakázala. Důvodem, respektive spíše záminkou, se stala údajná snadná zaměnitelnost nových číslic (na příklad z 0 se dala pouhým mávnutím pera udělat 6) a z toho vyplývající riziko podvodů. Výhody arabského číselného systému s nulou byly ale příliš velké a italští obchodníci se bez těchto číslic brzy nebyli ochotni obejít. Dokonce je začali používat také při posílání zašifrovaných zpráv. Z arabského výrazu pro číslici je odvozeno anglické slovo cipher, které kromě číslice znamená i tajný kód. Společný původ českých slov cifra a šifra je také zřejmý. Vlády italských měst se nakonec musely podvolit tlaku obchodníků. Arabský zápis číslic byl povolen a z Itálie se rozšířil i do zbytku Evropy. (Charles Seife)
V druhé části knihy "Liber abbaci" se Fibonacci zabývá obchodem a problémy spojenými s ním - ceny zboží, výpočet zisku při transakci, přepočet jednotlivých měn používaných kolem Středozemního moře. Původ těchto problémů lze hledat pravděpodobně v Číně.
Třetí část pojednává především o Fibonacciho číslech a Fibonacciho posloupnosti, dále pak obsahuje problémy, jejichž řešení vede např. k dokonalým číslům a k vlastnostem aritmetických a geometrických řad.
V poslední, čtvrté, části knihy představuje Fibonacci čísla jako odmocnina z deseti, k jejichž hodnotám dopívá aproximací pomocí geometrických konstrukcí.
V roce 1228 vydává "Liber abbaci" podruhé, již opatřenou úvodem, dle tehdejšího zvyku.
