Abakus

Abakus (Obr. 1, 2) je považován za nejstaršího předchůdce dnešních počítačů. Jedná se o počítací pomůcku, stojící někde na půli cesty mezi počítáním na prstech a mechanickými kalkulátory. Je založen na systému korálků, které po tyčkách či žlábcích kloužou nahoru a dolů.

Název "abakus" je odvozen od řeckého slova "abax", které označovalo destičku pokrytou pískem, do které se psaly výpočty. Abakus je ale zřejmě vynálezem babylónským, ač o tom zatím nejsou podány žádné přesvědčivé důkazy. Nejstarším historicky hodnotným důkazem o existenci abaku je Salamínská tabule, nalezená v roce 1846 na ostrově Salamína. Tabule z mramoru má rozměry 1,5 x 0,75 metru a jsou do ní vytesané početní kolonky, číselné znaky a symboly mincí. Její stáří je odhadováno na 4. stol. př. n. l.

V římském období se z původního abaku vyvinul západní a východní typ.

Západní abakus se od 16. stol. až do dnešní doby používá v Rusku a nazývá se sčot (Obr. 4). V rámečku se v řádcích pohybuje 10 kuliček, které zdola odpovídají tisícinám, setinám, desetinám, se čtyřmi kuličkami ve čtvrtém řádku se pak počítají čtvrtiny, dále následují jednotky, desítky atd. Kvůli přehlednosti jsou prostřední dvě kuličky (5. a 6.) odlišně zabarveny.

Východní typ, neboli čínský typ, se dnes používá v Číně (suan pan), v Indonésii a v Japonsku (soroban) (Obr. 3.). Jedná se o rámeček s deseti hůlkami, rozdělený do dvou částí. Na každé hůlce jsou navlečeny dva korálky v dolní (menší) části a pět korálků v horní (větší) části. Hodnota korálků v dolní části je pět a v horní části jedna jednotka. Soroban pracuje v desítkové soustavě - první sloupec vpravo představuje jednotky, další směrem doleva postupně desítky, stovky atd.

Z Orientu se počítadlo dostalo do Řecka a celé Evropy, kde dostalo název abakus. Abakus fungoval pořád na stejném principu, jen byl trochu zjednodušen - hůlek bylo pět, v horní části korálek pouze jeden a ve spodní čtyři. Obchodníci si ho velmi oblíbili, takže byl používán ještě v 17. stol. Vyskytovaly se i různé alternativy, kdy se například po plátně nebo destičce posunovaly mince nebo zrna po vyznačených čarách. Velmi oblíbené pak také byly počtářské soutěže mezi zastánci abaku a zastánci klasické aritmetiky "na papír". Často se stávalo, že i ve velmi složitých příkladech vyhrávali příznivci abaku. Možná právě proto byl postupem času zdokonalován a dnes máme z abaku kalkulačky a počítače.